Narodil jsem se v Ostravě v roce 1982 a většinu života jsem zde také prožil. Na severní Moravě mě provázel poklidný nefotografický život až do doby, kdy jsem dostal mou vlastní videokameru a začal jsem s ní doslova "lézt lidem na nervy". Po nástupu na vysokou školu se mi otevřely možnosti i za hranicema a já zjistil, že mi chybí něco v ruce, nějaká památka na místa, které jsem navštívil, že video si nepověsím na stěnu, a přece jenom, focení je proces neustálého zlepšování, a to mě lákalo.

V roce 2004 jsem pořídil fotoaparát Panasonic Lumix FZ-10. Žádná zrcadlovka, ale oproti kompaktům disponovala neuvěřitelným množstvím funkcí a perfektní světelností objektivu včetně 12x optického zoomu. Za cenu, kterou jsem za ni tehdy zaplatil, bych si dnes pořídil střední třídu digitální zrcadlovky. Hold je jiná doba a zrcadlovku si dnes pořídí i člověk, který nemá fotografické oko a diví se, že z toho lezou horší obrázky jak z mobilu. Přitom to je z poloviny o tom, vstávat ve čtyri ráno, aby člověk zachytil těch deset minut měkkého světla nebo čekat hodiny na to, až se vám objeví klokan tam, kde ho potřebujete. Trvalo to minimálně rok, než jsem se naučil využívat všechny funkce a hlavně, něž jsem se naučil dívat kolem sebe "jinak" než ostatní. Každý chce mít přece tu svou "eiffelovku" jinou než ten vedle. Touha mít lepší a hezčí snímky a taky si přivezt ze svých cest nějakou památku, za kterou se nebudu muset stydět, mě vedla k využití tohoto kompaktu až na úplné maximum. Propadl jsem focení přírody, zvířat, krajin, měst, lidí z dalekých zemí a nočnímu fotu.

Přestože stále ještě nefotím na zrcadlovku, moje fota uspěla v celé řadě soutěží a i mnoho fotografů nechtělo věřit, že se takto dá fotit s kompaktem. Na závěr bych jen řekl:" Inu i s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo, jen se musí vědět, jak na to:) a mít hodně trpělivosti.

...přináším Vám tedy, zase jiný pohled na místa, které už milióny lidí fotilo přede mnou a záleží jen na každém z Vás, jestli je posoudíte jako ten jedinečný pohled ulovený mým okem...